78210

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan.Jindra --- 22. 2. 2003
Re: udička

Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
--- 24. 2. 2003
Re: udička

Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.

Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.

Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.

Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.

Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Hykel Jaroslav --- 1. 3. 2003
Re[2]: udička


Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu